Tebe - človekovi - Báseň stařenky...

Autor: Katarína Lorenčíková | 21.11.2013 o 22:22 | (upravené 22.11.2013 o 1:22) Karma článku: 6,81 | Prečítané:  271x

Keby sa tak,... častejšie ľudia pozerali na hviezdy? Keby,.. do každej hviezdy vložili aspoň jedno prianie, opatrovali a starali sa oňho, hýčkali ho, pozdravovali ho každý deň, lebo... priania sú dôležité. Bez nádeje a snov - by sme asi sotva vedeli prežiť.  Sny a túžby.. O.. láske? Láska.  Celý náš život je o láske. Akejkoľvek. Nekonečná svetelná láska v rôznych podobách dokáže zázraky. Veď iba láska nám dokáže dať tie pravé a skutočné krídla. Keď som dnes zase trochu zarozmýšľala o hodnotách, o tom, čo je dôležité - moja blízka priateľka mi presne v tom okamihu poslala mail s textom básne,  o ktorý sa chcem s Vami podeliť. A presne v tom istom momente, kedy som  na chvíľku opäť "zmizla" z materiálneho priestoru" - zaznel zvuk prichádzajúceho e mailu. Tuto báseň vraj napísala žena, ktorá zomrela v oddelení pre dlhodobo - chorých v Ashludiovej nemocnici, blízko Dundee v Škótsku. Personál nemocnice ju našiel medzi jej vecami, a tak sa im páčila, že ju opísali, báseň putovala po celej nemocnici,....... Tu je neuveriteľne čarovný text básne, ktorý sa mi posledné dni dostal do pozornosti.........  Báseň - o láske, smrti a umieraní.... o živote.. Tu je samotný text básne:

Báseň stařenky..

Poslyšte, sestro, když na mě hledíte,

řeknete, koho to před sebou vidíte.

Ach ano, je to je ubohá stařena,

s divnými očima a napul šílená.

 

Odpověď nedá Vám, jídlo jí padá,

nevnímá, když po ní něco žádá,

o světe neví, jen přidělává práci,

boty a punčochy napořád ztrácí.

 

Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat,

už potřebuje však krmit a přebalovat.

 

Tohleto vidíte? Tohle si myslíte?

Sestřičko, vždyť o mně vubec nic nevíte!

 

Budu Vám vyprávět, kým vším jsem bývala,

než jsem se bezmocná až sem k Vám dostala.

Miláčkem rodiču, děvčátkem, tak sotva deset let

s bratry a sestrami slád život jako med.

 

Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích,

dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.

V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím,

co skládala svuj slib za bílou kyticí.

 

A když mi bylo pár let po dvaceti,

já chtěla šťastný domov pro své děti.

 

Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí,

jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti.

 

A je mi čtyřicet, synové odchází,

jenom muj věrný muž pořád mě provází.

Padesátka přišla, ale s ní další malí,

co u mě na klíně si jak ti první hráli.

 

Však začala doba zlá, muj manžel zesnul v Pánu,

mám z budoucnosti strach, někde mi zavřel bránu.

Život jde dál, mé děti mají vrásky

a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.

 

Příroda krutá je, i když byl život krásný,

na staré kolena nadělá z nás všech blázny.

Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen,

kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen.

 

Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije

a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije.

Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá,

vždyť pořád miluje a nepřestala být živá.

 

Málo bylo těch let a netáhla se líně,

já smířila se s tím, že všechno jednou mine.

Otevřete oči, sesřičko, teď, když to všechno víte,

neuvidíte seschlou stařenu......

Teď už - Mě uvidíte!..................

 

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

SVET

Súd rozhodol proti Mayovej. Brexit musí schváliť parlament

Odchod Británie z Európskej únie musí odsúhlasiť parlament.

DOMOV

Gašpar podporil konšpirácie, vyvolal pochybnosti o šéfovi polície

Podpis pod vyhlásením by mal Gašpar podľa Kisku vysvetliť.

DOMOV

Lietadlá stáli milióny, no ministri lietajú linkami

Kaliňák hovorí, že každý má slobodný výber, ako bude cestovať.


Už ste čítali?